Ženeva je po Curichu druhé největší město Švýcarska. Rozkládá se v jihozápadním cípu země, na březích Ženevského jezera. Rozloha města je 45,86 km2 a má 186 826 obyvatel. Hustota zalidnění je 4 070 obyv./km2 .Ženeva  patří do francouzsky mluvící části země a hranici s Francií tvoří téměř po celém svém obvodě. Starostou města je Manuel Tomare. V Ženevě žije velká část cizinců (45%), kteří jsou složeny z více jak 70 národností.

Ženeva je město bank, organizací, obchodů, clubů, ale taky odpočinku. Na obou březích jezera jsou parky přizpůsobené k picknikům, procházkám, relaxaci, ale táké ke sportu. V létě zde většina lidí jezdí na bruslích a kolech. Na jezeře je možné vyzkoušet vodní lyže či jiné vodní sporty. Kolem jezera je mnoho restaurací a barů, které bývají, hlavně v letních měsících přeplněné turisty. Pokud vás láká spíše pevná půda pod nohama, můžete vyrazit do hor. Na západě od Ženevy se táhne známé pohoří Jura, které nabízí nenáročné procházky. Na východě je možné navštívit západní Alpy, za jasného počasí můžete od Ženevského jezera dokonce spatřit stále zasněžený Mont Blanc (4 807m)

Ženeva je pro mnohé známá hlavně tím, že tu sídlí mnoho mezinárodních organizací, jsou to např. OSN, OMS (světová zdravotnická organizace), WMO (světová meteorologická organizace), ITU/UIT (mezinárodní telekomunikační unie) atd.

Read the rest of this entry »

Je město, které leží ve stejnojmenném kantonu, v severní části Švýcarska, na severním konci Zurichšského jezera. Zurich je největším městem této země. Rozloha Zurichu je 91,88 km2 a žije zde kolem 365 000 obyvatel. Hustota zalidnění je 3 930 obyv./km2. Starostou města je Corine Mauch .

Zurich je jedno z nejhezčích Švýcarských měst a patří mezi města, která jsou pravidelně vyhlášena jako města s nejlepší kvalitou životního prostředí a života vůbec. Je to město plné kultury, vzdělání, bank a hlavně krásné architektury. Je i důležitým hospodářským centrem Švýcarska. Stará část města se nachází na obou březích řeky Limmat, která vytéká z jezera. Nachází se zde jedna z nejvýznamnějších škol ETH (Spolková vysoká technická škola), která má své jméno v celé Evropě.

Navštívit můžete i známou Banhofstrasse, která se táhne od hlavního nádraží až k jezeru. Je to místo kde se nachází většina bank a mnoho luxusních restaurací a obchodů. U jezera jsou krásné parčíky, které slouží v teplých dnech k oblíbeným picknikům. V noci můžete navštívit kluby, které jsou také na vysoké úrovni.

Read the rest of this entry »

Ve Švýcarsku jsou úřední jazyky čtyři: němčina, francouzština, italština a rétorománština. Už v 19. století byla přijatá ústava o rovnoprávnosti všech čtyř jazyků. Na úřadech je také velmi používaná angličtina, vzhledem k přirůstajícím imigrantům.

Němčina: Je jazyk, kterým mluví většina populace (64%) na severovýchodě, východě a ve středu Švýcarska. Je úředním jazykem v 16 kantonech a je taká druhým úředním jazykem v kantonech Wallis a Fribourg. Není to však němčina, jak ji známe, je to švýcarská němčina s alemánským dialektem.

Francouzština: Tento romantický řeč je úředním jazykem v šesti kantonech (Ženeva, Vaud, Wallis, Jura, Neuchatel a Fribourg) a je druhým úředním jazykem v kantonu Bern. Švýcarsko má asi 21% obyvatel mluvící francouzštinou a uslyšíte ji převážně na jihu a jihozápadě země.

Italština: Italština má sice malé zastoupení (6,7%), ale na jihu a jihovýchodě země je důležitá. Švýcarskou sousedí s Itálií a hranici tu tvoří Alpy. V některých horských střediscích se jinou řečí nedomluvíte. Úředním jazykem je italština v kantonu Ticino a je druhým hlavním jazykem v kantonu Graubunden.

Rétorománština: Je nejméně používanou řečí ve Švýcarsku (0,5% obyvatel) a je až třetím úředním jazykem v kantonu Graubunden. Právo používat tento jazyk úředně mají pouze lidé, pro které je tento jazyk mateřským. Úředním jazykem byla rétorománština uznána až v roce 1996.

Read the rest of this entry »

Když slyšíme slovo Švýcarsko, hned se nám vybaví krásné vrcholky alp, louky, na kterých se pasou krávy, rozpálené zápraží i typického horského domku nebo kvalitní hodinky a ještě lépe, vynikající sýry a švýcarské speciality z nich vyrobené. Kdo jednou okusil, nikdy nezapomene. Mezi nejznámější patří: Raclette, Rosti, Dýňová krémová polévka, Noky se sýrem a Fondu

Fondue: Původ tohoto pokrmu pochází z francouzské části Švýcarska, ze Savojska a má již staletou tradici. Fondue má pro Švýcary stejný význam, jako pro Čechy vepřo-knedlo-zelo. Během let se ale tento jednoduchý pokrm rozvíjel a tak dnes existuje již mnoho druhů Fondu. Základní Fondu je tvořeno pouze sýry a i ty se mění podle části země, kde se právě nacházíte. Na jihu je obvyklá kombinace beaufort, comté a ementál. Příprava je celkem jednoduchá, sýr se dá do speciálního hrnce, podlije se býlím vínem a dochutí pepřem, někdy se přidává i jiné koření, variací je mnoho. Hrnec je postaven do středu stolu na speciální stojánek, k tomu určený a pod hrncem je malý lihový hořák, který uchovává teplotu roztaveného sýru. Pak už se jen na dlouhé vidličky napichují kousky chleba a ten pak ponoříme do sýru, namotáme a dáváme pozor, aby chléb z vidličky neuklouzl. Toto jídlo je velice společenské a oblíbené u každé generace. K Fondu se popíjí bílé víno, protože sýr je těžký na trávení.

Dnes už je oblíbené i Fondue z masa, Fondue z ryb, Fondu čínské

Švýcarské alpy se skládají z jednotlivých pohoří Švýcarska. Dělíme je na Západní Alpy (40% rozlohy), Východní Alpy a Alpy. Z jihu, jihovýchodu a východu sousedí s Italskýma, Francouzskýma a Rakouskýma Alpama. Nejvyšším bodem Švýcarských Alp je hora Dufourspitze (4 634 m. n. m.). Alpy tvoří 60% povrchu Švýcarska a Švýcarská plošina, kde je soustřeďována většina populace, zaujímá menší plochu. Nemalé procento patří i vodstvu, na které je Švýcarsko a Švýcarské Alpy velice bohaté.

Nejvíce vrcholů dosahujících 4 000m a více se nachází právě ve Švýcarských Alpách a je zde i nejvíce ledovců v kontinentální Evropě. Pro tuto přírodní kombinaci sem ročně zavítá mnoho turistů, horolezců, lyžařů a alpinistů. V této lokalitě najdete mnoho známých horských komplexů, které nabízejí prvotřídní služby a jedny z nejlepších sjezdovek nebo můžete strávit dovolenou v obyčejné horské chatě, do které nevede žádná lanovka a kde si budete muset zatopit a uvařit sami.

Read the rest of this entry »

Švýcarsko je země pohoří, vysokých hor, ledovců, ale také jezer a rozsáhlých nížin. Vegetační období se odvíjí od nadmořské výšky. Ve výšce kolem 1 000m trvá vegetační období klasických 8 měsíců, ale čím výše, tím se doba vegetace snižuje, a tak v nadmořské výšce 2 500 je toto období už je kolem 6 týdnů.  Do 1 300m převládají lesy listnaté a zemědělská půda, nad 1 600m do 2 000m rostou spíše lesy jehličnaté (modříny, smrky, borovice), dále se mění v kleče, lišejníky, keříky, mechy.

Nad 2 500m už je vegetace jen ojedinělá. V Jižních alpách je velice rozšířen horský svišť a zahlédnout tu můžeme i orla skalního. Díky přemnožení není nic zvláštního zahlédnout v lese jelena či srnku, na horských svazích pak kozoroha nebo kamzíka. Větší šelmy, jako medvěd, rys a vlk byly časem vyhubeny, ale v posledních letech se přes Italské vrcholky vracejí vlci zpět do Švýcarských alp. V nížinách se chovají krávy, které jsou velkou součástí Švýcarského hospodářství. Na vyšších, méně dostupných svazích se pasou stáda ovcí.

Read the rest of this entry »

Bern je hlavním městem Švýcarska. Byl založen roku 1191 a svou největší slávu zažil mezi 14.a 16. Stoletím. Bern se nachází ve stejnojmenném kantonu na západě země, v nadmořské výšce 542 m. n. m. a dělí se na 26 okrsků. Zaujímá plochu o 52 km2 a žije v něm 128 153 obyvatel. Starostou Bernu je Alexander Tschappat. Symbolem Bernu je medvěd, který je zobrazený na vlajce i na znaku.

V Bernu se nachází historické centrum, které je spojeno s moderní části města třemi mosty. Jedním z nich je most Kornhausbrucker, který pochází z 19. století. Bern je také známý pro krásné kašny, kterých bylo postaveno už více než sto. Jedny z nejkrásnějších jsou Simsonova a Zahringrova kašna. Historickou památkou je např. chrám svatého Vincence, který patří mezi nejkrásnější stavby Švýcarska a ročně ho navštíví stovky turistů. Největší stavba je budova Spolkového parlamentu (Bundeshaus), která byla dostavěna v roce 1902.

Read the rest of this entry »

Švýcarská konfederace

Je malý, vnitrozemní stát, který se nachází ve střední Evropě. Z jihu, jihozápadu a západu sousedí s Francií, na severu s Německem, na severovýchodě tvoří krátkou hranici s Rakouskem a s Lichtenštejnskem a na jihovýchodě tvoří horskou hranici s Itálií Alpy.

Švýcarsko je federativní republika (konfederace), která vznikla 1. srpna 1291. Rozloha této země je 41 285 km2 a má 7,8 milionů obyvatel. Hustota zalidnění je 189 obyv./km2. Švýcarsko má 26 kantonů. Hlavním městem je Bern, který se nachází v kantonu Bern na západě země. Známými městy a pro Švýcarsko důležitými jsou však i Zurich a Geneva (Ženeva). Úředními jazyky jsou tu němčina (63,7%), francouzština (20,4%), italština (6,7%), rétorománština (0,5%). Náboženská většina jsou katolíci (41%) a protestanti (40%).

Read the rest of this entry »

.
Značkové parfémy za skvělé ceny, teď si může dopřát luxus každý.

Originální dárky ke všem příležitostem ZDE !

Kvalitní levné parfémy za nejlepší ceny.

Nápadité dárky pro ženy za skvělé ceny

Značková parfumerie online.